en
Film na přání: Cukrová bouda, Jarka a Věra, Muž nie je žiadúci
Drama (1983). Cukrová bouda O lidech poznamenaných válkou, kteří začínali znovu žít. Do horské vesnice v pohraničí se v roce 1945 přistěhuje mladá vdova se svými dvěma syny. Z koncentračního tábora se v tu dobu vrací také německý antifašista Bartl, který se s chlapci spřátelí. Režisér Karel Kachyňa několikrát osvědčil citlivost vůči komorně pojatým válečným příběhům. I když se tento filmu odehrává těsně po skončení bojů, jejich důsledky stále zasahují do života lidí. Příběh se vyznačuje jemným poetickým ozvláštněním i přítomností dětí. Líčí, jak se do téměř opuštěné horské vsi nastěhuje mladá vdova se dvěma synky, z koncentráku tam přispěje i německý antifašista. Vzájemné porozumění však čeká těžká prověrka, protože skrývající se nacističtí fanatici zákeřně střílejí. * Jarka a Věra Rozpustilí sourozenci, přísná teta a letní pokus o převýchovu, který poněkud zkomplikuje nečekaná láska. Student Jarka Pšenička dělá starosti rodičům i pedagogům. Je už druhý rok v sextě a čeká ho další reparát. Jeho sestra Věra je vzorná studentka, ale beznadějně se zamilovala do Jarkova domácího učitele, kandidáta profesury Stáni Maříka. V roce, kdy hrál nevycválaného středoškoláka, bylo Ladislavu Peškovi už 32 let. * Muž nie je žiadúci Příběh lásky a dozrávání během války. Dramatické osudy mladého učitele, který v roce 1943 přichází na své první působiště na východní Slovensko. V napjaté společenské situaci na konci éry válečného státu postupně poznává zaostalost a bídu vesničanů a dostává se do nebezpečného konfliktu s režimem i s jeho slovenskými kolaboranty. Slovenští filmaři se často vraceli k období samostatného slovenského státu, který s německou podporou existoval za druhé světové války. Většinou zpracovávali osudy lidí, kteří prohlédli šalbu prázdného vlastenčení a přidali se na stranu uvědomělých odpůrců režimu. Tentokrát budeme sledovat, jak si počíná mladý učitel, jenž na vesnici vyzrává nejen lidsky, ale hlavně politicky.
More informationAbout show
Drama (1983). Cukrová bouda O lidech poznamenaných válkou, kteří začínali znovu žít. Do horské vesnice v pohraničí se v roce 1945 přistěhuje mladá vdova se svými dvěma syny. Z koncentračního tábora se v tu dobu vrací také německý antifašista Bartl, který se s chlapci spřátelí. Režisér Karel Kachyňa několikrát osvědčil citlivost vůči komorně pojatým válečným příběhům. I když se tento filmu odehrává těsně po skončení bojů, jejich důsledky stále zasahují do života lidí. Příběh se vyznačuje jemným poetickým ozvláštněním i přítomností dětí. Líčí, jak se do téměř opuštěné horské vsi nastěhuje mladá vdova se dvěma synky, z koncentráku tam přispěje i německý antifašista. Vzájemné porozumění však čeká těžká prověrka, protože skrývající se nacističtí fanatici zákeřně střílejí. * Jarka a Věra Rozpustilí sourozenci, přísná teta a letní pokus o převýchovu, který poněkud zkomplikuje nečekaná láska. Student Jarka Pšenička dělá starosti rodičům i pedagogům. Je už druhý rok v sextě a čeká ho další reparát. Jeho sestra Věra je vzorná studentka, ale beznadějně se zamilovala do Jarkova domácího učitele, kandidáta profesury Stáni Maříka. V roce, kdy hrál nevycválaného středoškoláka, bylo Ladislavu Peškovi už 32 let. * Muž nie je žiadúci Příběh lásky a dozrávání během války. Dramatické osudy mladého učitele, který v roce 1943 přichází na své první působiště na východní Slovensko. V napjaté společenské situaci na konci éry válečného státu postupně poznává zaostalost a bídu vesničanů a dostává se do nebezpečného konfliktu s režimem i s jeho slovenskými kolaboranty. Slovenští filmaři se často vraceli k období samostatného slovenského státu, který s německou podporou existoval za druhé světové války. Většinou zpracovávali osudy lidí, kteří prohlédli šalbu prázdného vlastenčení a přidali se na stranu uvědomělých odpůrců režimu. Tentokrát budeme sledovat, jak si počíná mladý učitel, jenž na vesnici vyzrává nejen lidsky, ale hlavně politicky.