Historie Rudé armády (1)
1. Velká vlastenecká válka: 22. června 1941 zahájil Hitler operaci Barbarossa, pečlivě utajovanou invazi do Sovětského svazu. Na východ vtrhlo 3,5 milionu vojáků Wehrmachtu a jeho spojenců. Sovětský generální štáb byl útokem zaskočen, lidový komisař obrany SSSR Semjon Konstantinovič Timošenko se sám neodvážil probudit Stalina . Obrátil se na svého zástupce, generála Žukova. Stalin na druhém konci linky s klidem pronesl, aby zavolali na politbyro do Kremlu. Tváří v tvář nebezpečí měl sovětský vůdce po ruce jedinou odpověď: represe. Nejvyšší velitele, kterým se nepodařilo německou ofenzívu zastavit, dal zatknout a zastřelit. Kvůli zvýšení akceschopnosti velení přidělil Stalin ke každé jednotce komisaře z politické správy NKVD. Oficiálním důvodem bylo zvýšení bojové morálky vojáků. Ve skutečnosti lidé z NKVD hlásili sebemenší prohřešek a „očišťovali“ vojenské řady od jakýchkoli projevů zrady či poraženectví. 2. Studená válka: Od konce 40. let minulého století se miliony sovětských vojáků staly součástí ideologického konfliktu mezi Východem a Západem... 25. prosince 1991 prezident Michail Gorbačov , stojící v čele rozpadajícího se impéria, oficiálně vyhlašuje před kamerami celého světa konec existence Svazu sovětských socialistických republik. Stačilo pár minut a přídavné jméno "sovětský" bylo vyřazeno ze slovníku. Spolu s ním zanikl i komunistický blok, který výrazně změnil poválečný svět. Zmizela i Rudá armáda. Velká sovětská armáda, legendární svým vítězstvím nad nacismem ve Velké vlastenecké válce. V červenci 1945 se sešli Stalin , britský premiér Churchill a americký prezident Truman na Postupimské konferenci. Ačkoli měla položit mírové základy pro poválečné uspořádání, jen potvrdila nevyhnutelnou konfrontaci mezi oběma systémy. Komunisté a kapitalisté se otevřeně postavili proti sobě. Prostřednictvím Marschallova plánu poskytl prezident Truman šestnácti evropským zemím materiální pomoc. Státy osvobozené Rudou armádou se ocitly v sovětské sféře vlivu a Stalin nedovolil, aby mohli využívat finanční pomoci ze Západu. Nepřátelství mezi Východem a Západem se zhmotnilo v podobě železné opony, která kontinent rozdělila na dvě části a celý svět vstoupil do období studené války.
More informationEpisodes
The History of the Red Army - Season 1
Historie Rudé armády (1)
Historie Rudé armády (1)
1. Velká vlastenecká válka: 22. června 1941 zahájil Hitler operaci Barbarossa, pečlivě utajovanou invazi do Sovětského svazu. Na východ vtrhlo 3,5 milionu vojáků Wehrmachtu a jeho spojenců. Sovětský generální štáb byl útokem zaskočen, lidový komisař obrany SSSR Semjon Konstantinovič Timošenko se sám neodvážil probudit Stalina . Obrátil se na svého zástupce, generála Žukova. Stalin na druhém konci linky s klidem pronesl, aby zavolali na politbyro do Kremlu. Tváří v tvář nebezpečí měl sovětský vůdce po ruce jedinou odpověď: represe. Nejvyšší velitele, kterým se nepodařilo německou ofenzívu zastavit, dal zatknout a zastřelit. Kvůli zvýšení akceschopnosti velení přidělil Stalin ke každé jednotce komisaře z politické správy NKVD. Oficiálním důvodem bylo zvýšení bojové morálky vojáků. Ve skutečnosti lidé z NKVD hlásili sebemenší prohřešek a „očišťovali“ vojenské řady od jakýchkoli projevů zrady či poraženectví. 2. Studená válka: Od konce 40. let minulého století se miliony sovětských vojáků staly součástí ideologického konfliktu mezi Východem a Západem... 25. prosince 1991 prezident Michail Gorbačov , stojící v čele rozpadajícího se impéria, oficiálně vyhlašuje před kamerami celého světa konec existence Svazu sovětských socialistických republik. Stačilo pár minut a přídavné jméno "sovětský" bylo vyřazeno ze slovníku. Spolu s ním zanikl i komunistický blok, který výrazně změnil poválečný svět. Zmizela i Rudá armáda. Velká sovětská armáda, legendární svým vítězstvím nad nacismem ve Velké vlastenecké válce. V červenci 1945 se sešli Stalin , britský premiér Churchill a americký prezident Truman na Postupimské konferenci. Ačkoli měla položit mírové základy pro poválečné uspořádání, jen potvrdila nevyhnutelnou konfrontaci mezi oběma systémy. Komunisté a kapitalisté se otevřeně postavili proti sobě. Prostřednictvím Marschallova plánu poskytl prezident Truman šestnácti evropským zemím materiální pomoc. Státy osvobozené Rudou armádou se ocitly v sovětské sféře vlivu a Stalin nedovolil, aby mohli využívat finanční pomoci ze Západu. Nepřátelství mezi Východem a Západem se zhmotnilo v podobě železné opony, která kontinent rozdělila na dvě části a celý svět vstoupil do období studené války.
About show
1. Velká vlastenecká válka: 22. června 1941 zahájil Hitler operaci Barbarossa, pečlivě utajovanou invazi do Sovětského svazu. Na východ vtrhlo 3,5 milionu vojáků Wehrmachtu a jeho spojenců. Sovětský generální štáb byl útokem zaskočen, lidový komisař obrany SSSR Semjon Konstantinovič Timošenko se sám neodvážil probudit Stalina . Obrátil se na svého zástupce, generála Žukova. Stalin na druhém konci linky s klidem pronesl, aby zavolali na politbyro do Kremlu. Tváří v tvář nebezpečí měl sovětský vůdce po ruce jedinou odpověď: represe. Nejvyšší velitele, kterým se nepodařilo německou ofenzívu zastavit, dal zatknout a zastřelit. Kvůli zvýšení akceschopnosti velení přidělil Stalin ke každé jednotce komisaře z politické správy NKVD. Oficiálním důvodem bylo zvýšení bojové morálky vojáků. Ve skutečnosti lidé z NKVD hlásili sebemenší prohřešek a „očišťovali“ vojenské řady od jakýchkoli projevů zrady či poraženectví. 2. Studená válka: Od konce 40. let minulého století se miliony sovětských vojáků staly součástí ideologického konfliktu mezi Východem a Západem... 25. prosince 1991 prezident Michail Gorbačov , stojící v čele rozpadajícího se impéria, oficiálně vyhlašuje před kamerami celého světa konec existence Svazu sovětských socialistických republik. Stačilo pár minut a přídavné jméno "sovětský" bylo vyřazeno ze slovníku. Spolu s ním zanikl i komunistický blok, který výrazně změnil poválečný svět. Zmizela i Rudá armáda. Velká sovětská armáda, legendární svým vítězstvím nad nacismem ve Velké vlastenecké válce. V červenci 1945 se sešli Stalin , britský premiér Churchill a americký prezident Truman na Postupimské konferenci. Ačkoli měla položit mírové základy pro poválečné uspořádání, jen potvrdila nevyhnutelnou konfrontaci mezi oběma systémy. Komunisté a kapitalisté se otevřeně postavili proti sobě. Prostřednictvím Marschallova plánu poskytl prezident Truman šestnácti evropským zemím materiální pomoc. Státy osvobozené Rudou armádou se ocitly v sovětské sféře vlivu a Stalin nedovolil, aby mohli využívat finanční pomoci ze Západu. Nepřátelství mezi Východem a Západem se zhmotnilo v podobě železné opony, která kontinent rozdělila na dvě části a celý svět vstoupil do období studené války.