Tajemství větru (2)
Legendární závod plachetnic Route du Rhum, který se koná každé čtyři roky, začíná v Bretani a končí na Guadeloupe. V plavbě přes Atlantik hrají klíčovou roli pasáty. Pasáty trvale vanou na obou stranách rovníku. Rozvíjejí se mezi anticyklonou vysokého tlaku a tišinou nízkého tlaku. Mění směr podle polokoule, na severní vanou od severovýchodu na jihozápad a na jižní polokouli od jihovýchodu na severozápad. Objevili je mořeplavci v 15. století a díky nim přepluli Atlantik až k americkému kontinentu. První oblastí na pasátové trase v Atlantiku jsou Kanárské ostrovy, především suchý vulkanický ostrov El Hierro. Vítr vanoucí z afrického pobřeží podporuje rozvoj zdejšího ekosystému. Vegetace se přizpůsobila a jalovce chvojky odolávají větru zkroucené a vleže. Garoé, posvátný strom El Hierra, zadržoval na svých listech zkondenzovanou vodu z mraků a dával zdejším lidem vodu. Vítr pomohl také dorozumívání obyvatel v hornatém prostředí ostrova. Komunikují spolu až na vzdálenost pěti km pískáním. Jazyku se říká El Silbo. Pasáty zaručují i rozmanitost podmořského života okolo Kanárských ostrovů, kde najdeme rostlinné i živočišné druhy jak atlantské, tak středomořské. Proudění pasátů způsobuje výstup hlubinného proudu s velkým množstvím živin. Na své dlouhé cestě od ostrovů do Jižního Atlantiku využívají pasáty i buřňáci, kteří mají na Kanárských ostrovech své hnízdící kolonie. V období sucha pasáty také nesou písek se živinami z afrických pouští až do Atlantiku, kde minerály ovlivňují rozvoj mořských živočichů a napomáhají důležitému rybolovu. V 80. letech vědci učinili velký objev. Tuny minerálního prachu ze Sahary a Sahelu dopadají až do Karibiku a dokonce pomáhají přežití Amazonie. Francouzský dokumentární seriál (2024)
Více informacíO pořadu
Legendární závod plachetnic Route du Rhum, který se koná každé čtyři roky, začíná v Bretani a končí na Guadeloupe. V plavbě přes Atlantik hrají klíčovou roli pasáty. Pasáty trvale vanou na obou stranách rovníku. Rozvíjejí se mezi anticyklonou vysokého tlaku a tišinou nízkého tlaku. Mění směr podle polokoule, na severní vanou od severovýchodu na jihozápad a na jižní polokouli od jihovýchodu na severozápad. Objevili je mořeplavci v 15. století a díky nim přepluli Atlantik až k americkému kontinentu. První oblastí na pasátové trase v Atlantiku jsou Kanárské ostrovy, především suchý vulkanický ostrov El Hierro. Vítr vanoucí z afrického pobřeží podporuje rozvoj zdejšího ekosystému. Vegetace se přizpůsobila a jalovce chvojky odolávají větru zkroucené a vleže. Garoé, posvátný strom El Hierra, zadržoval na svých listech zkondenzovanou vodu z mraků a dával zdejším lidem vodu. Vítr pomohl také dorozumívání obyvatel v hornatém prostředí ostrova. Komunikují spolu až na vzdálenost pěti km pískáním. Jazyku se říká El Silbo. Pasáty zaručují i rozmanitost podmořského života okolo Kanárských ostrovů, kde najdeme rostlinné i živočišné druhy jak atlantské, tak středomořské. Proudění pasátů způsobuje výstup hlubinného proudu s velkým množstvím živin. Na své dlouhé cestě od ostrovů do Jižního Atlantiku využívají pasáty i buřňáci, kteří mají na Kanárských ostrovech své hnízdící kolonie. V období sucha pasáty také nesou písek se živinami z afrických pouští až do Atlantiku, kde minerály ovlivňují rozvoj mořských živočichů a napomáhají důležitému rybolovu. V 80. letech vědci učinili velký objev. Tuny minerálního prachu ze Sahary a Sahelu dopadají až do Karibiku a dokonce pomáhají přežití Amazonie. Francouzský dokumentární seriál (2024)