Za planetou Zemí (5)
Názor, že Země je středem vesmíru, poprvé zpochybnil v roce 1500 Mikuláš Koperník. Na něho navázal Johannes Kepler na přelomu 17 a 18. století. Vynález dalekohledu, v roce 1608, umožnil popsat hvězdy a planety, ujal se toho Galileo Galilei. V roce 1610 dokonce objevil měsíce planety Jupiter. Později se místo čoček začaly používat zrcadla. V roce 1789 mapoval 12 metrový teleskop Mléčnou dráhu. Od roku 1908 studoval 150 centimetrový teleskop hvězdokupy. Zjistilo se, že naše sluneční soustava není ve středu galaxie, ale spíše na okraji. Astronom Edwin Hubble zkoumal galaxie prostřednictvím 250 centimetrového teleskopu z roku 1917. Objevil, že vesmír obsahuje bezpočet galaxií, až 100 miliard. Po 2. světové válce započala éra infračervené astrologie. Umožnilo to vidět skrz prach a pozorovat zrod hvězd. Následně se astronomové naučili využívat všechna pásma elektromagnetického záření. Velkým vynálezem byla i adaptivní optika, která dokáže korigovat zkreslující vliv zemské atmosféry na pozorované objekty. Logickým následným krokem bylo dopravení teleskopu nad atmosféru Země, do vesmíru. První úspěšný teleskop NASA byl na oběžné dráze umístěn v prosinci 1968. Další následovaly. Americký teleskop Spicer, z roku 2003, odhalil kolébky rodících se hvězd a vzdálené černé díry. V dubnu 1990 vynesl raketoplán Discovery do vesmíru Hubbleův teleskop. Nachází se 547 kilometrů nad Zemí. Prvotní snímky byly neostré, zrcadlo bylo špatně zakřivené. Odchylka činila 50tinu šířky lidského vlasu. Posádka raketoplánu Endeavour provedla v roce 1993 úspěšnou opravu. Následné snímky byly ohromující. V prosinci 1995 se Hubble díval dlouho do prázdna a odhalil velké množství galaxií. Lidstvo nahlédlo do skutečného rozměru vesmíru. Nejvzdálenější galaxie na snímku jsou vidět tak, jak vypadaly před více než 12 miliardami let. Giordano Bruno byl ve středověku upálen za to, že myslel, že kolem hvězd obíhají planety. Astronomové tyto exoplanety nyní usilovně hledají. Už jich bylo nalezeno mnoho. Otázka nyní zní, zda někde ve vesmíru existují další Země. V roce 2009 se do pátrání zapojil Keplerův teleskop. Objevil první planetu v obyvatelné zóně. V roce 2020 bylo už objeveno více než 4 tisíce exoplanet. Následníkem Hubbleova teleskopu je teleskop Jamese Webba. Má za úkol zkoumat galaxie z raného vesmíru, první galaxie ve vesmíru. Lidstvo se musí připravit na další velkou porci překvapení. Australský dokumentární seriál (2020)
Viac informáciíO programe
Názor, že Země je středem vesmíru, poprvé zpochybnil v roce 1500 Mikuláš Koperník. Na něho navázal Johannes Kepler na přelomu 17 a 18. století. Vynález dalekohledu, v roce 1608, umožnil popsat hvězdy a planety, ujal se toho Galileo Galilei. V roce 1610 dokonce objevil měsíce planety Jupiter. Později se místo čoček začaly používat zrcadla. V roce 1789 mapoval 12 metrový teleskop Mléčnou dráhu. Od roku 1908 studoval 150 centimetrový teleskop hvězdokupy. Zjistilo se, že naše sluneční soustava není ve středu galaxie, ale spíše na okraji. Astronom Edwin Hubble zkoumal galaxie prostřednictvím 250 centimetrového teleskopu z roku 1917. Objevil, že vesmír obsahuje bezpočet galaxií, až 100 miliard. Po 2. světové válce započala éra infračervené astrologie. Umožnilo to vidět skrz prach a pozorovat zrod hvězd. Následně se astronomové naučili využívat všechna pásma elektromagnetického záření. Velkým vynálezem byla i adaptivní optika, která dokáže korigovat zkreslující vliv zemské atmosféry na pozorované objekty. Logickým následným krokem bylo dopravení teleskopu nad atmosféru Země, do vesmíru. První úspěšný teleskop NASA byl na oběžné dráze umístěn v prosinci 1968. Další následovaly. Americký teleskop Spicer, z roku 2003, odhalil kolébky rodících se hvězd a vzdálené černé díry. V dubnu 1990 vynesl raketoplán Discovery do vesmíru Hubbleův teleskop. Nachází se 547 kilometrů nad Zemí. Prvotní snímky byly neostré, zrcadlo bylo špatně zakřivené. Odchylka činila 50tinu šířky lidského vlasu. Posádka raketoplánu Endeavour provedla v roce 1993 úspěšnou opravu. Následné snímky byly ohromující. V prosinci 1995 se Hubble díval dlouho do prázdna a odhalil velké množství galaxií. Lidstvo nahlédlo do skutečného rozměru vesmíru. Nejvzdálenější galaxie na snímku jsou vidět tak, jak vypadaly před více než 12 miliardami let. Giordano Bruno byl ve středověku upálen za to, že myslel, že kolem hvězd obíhají planety. Astronomové tyto exoplanety nyní usilovně hledají. Už jich bylo nalezeno mnoho. Otázka nyní zní, zda někde ve vesmíru existují další Země. V roce 2009 se do pátrání zapojil Keplerův teleskop. Objevil první planetu v obyvatelné zóně. V roce 2020 bylo už objeveno více než 4 tisíce exoplanet. Následníkem Hubbleova teleskopu je teleskop Jamese Webba. Má za úkol zkoumat galaxie z raného vesmíru, první galaxie ve vesmíru. Lidstvo se musí připravit na další velkou porci překvapení. Australský dokumentární seriál (2020)