sk
Za planetou Zemí (6)
V roce 1666 Newton objevil gravitační zákon, kterým popsal přitažlivost kosmických těles. Pomocí matematiky byla objevena planeta Neptun. V listopadu 1915 představil Albert Einstein svou obecnou teorii relativity. Teorie změnila představy o vesmíru, zjistilo se, že hmota ohýbá prostor. Tato teorie nebyla dodnes vyvrácena. V roce 1913 představil Niels Bohr novou koncepci složení a fungování atomu, která se opírala o kvantovou fyziku. Vědci se naučili využívat světelné spektrum k identifikaci chemických sloučenin ve vesmíru. Kvantová teorie a obecná teorie relativity však spolu dohromady nefungují. Bez jednotné teorie nebude možné pochopit počátky našeho vesmíru. Nejstarší světlo je známé jako kosmické mikrovlnné pozadí, které bylo objevené v květnu 1964. 380 tisíc let je vesmírná bariéra, za kterou zatím nedokážeme dohlédnout. Černé díry jsou velmi husté objekty, kterým neunikne ani světlo. Vznikají výbuchem supernov. Černá díra ve středu naší Galaxie má 4 milionkrát větší velikost, než naše Slunce. V roce 2009 byla sestrojena soustava radioteleskopů Event Horizon. Společně dokázala vytvořit obraz supermasivní černé díry. Ve vesmíru lze nalézt i gravitační vlny. Detektor Ligo začal hledat stopy gravitačních vln v roce 2002. Podařilo se je detekovat v roce 2015. Detekce nejstarších gravitačních vln by odhalila naši historii až ke zlomku sekundy po vzniku vesmíru. V 60. letech 20. století objevili vědci temnou hmotu. Ta vytváří ve vesmíru obrovské struktury, které fungují jako jakési gravitační lešení. Nyní se zdá, že temná hmota má pětkrát vyšší hustotu, než veškerá viditelná hmota. Nevyzařuje žádné světlo, proto ji nevidíme. Vědci staví přístroje pro detekci neutrin. Temná hmota by měla vyzařovat neutrina při vzájemných srážkách. Detektor Fermi se snaží odhalit temnou hmotu z oběžné dráhy. Další možností je také to, že temná hmota vůbec neexistuje. V 90. letech 20. století začali vědci měřit rychlost rozpínání vesmíru. Předpokládali, že rychlost rozpínání se bude zmenšovat, ale zjistili pravý opak. Tento fenomén byl v roce 1998 pojmenován temnou energií, která působí proti gravitaci. Teleskop Planck dodal v roce 2009 údaje o přesném složení vesmíru. Temná energie tvoří 68% všeho, co existuje, 27% tvoří temná hmota, a jen 5% je tvořeno nám známou hmotou, nebo detekovatelným světlem. Zdá se, že vesmír bude trvat věčně. Čím více se toho o něm dozvídáme, tím více zjišťujeme, jak moc toho o něm nevíme. Australský dokumentární seriál (2020)
Viac informáciíO programe
V roce 1666 Newton objevil gravitační zákon, kterým popsal přitažlivost kosmických těles. Pomocí matematiky byla objevena planeta Neptun. V listopadu 1915 představil Albert Einstein svou obecnou teorii relativity. Teorie změnila představy o vesmíru, zjistilo se, že hmota ohýbá prostor. Tato teorie nebyla dodnes vyvrácena. V roce 1913 představil Niels Bohr novou koncepci složení a fungování atomu, která se opírala o kvantovou fyziku. Vědci se naučili využívat světelné spektrum k identifikaci chemických sloučenin ve vesmíru. Kvantová teorie a obecná teorie relativity však spolu dohromady nefungují. Bez jednotné teorie nebude možné pochopit počátky našeho vesmíru. Nejstarší světlo je známé jako kosmické mikrovlnné pozadí, které bylo objevené v květnu 1964. 380 tisíc let je vesmírná bariéra, za kterou zatím nedokážeme dohlédnout. Černé díry jsou velmi husté objekty, kterým neunikne ani světlo. Vznikají výbuchem supernov. Černá díra ve středu naší Galaxie má 4 milionkrát větší velikost, než naše Slunce. V roce 2009 byla sestrojena soustava radioteleskopů Event Horizon. Společně dokázala vytvořit obraz supermasivní černé díry. Ve vesmíru lze nalézt i gravitační vlny. Detektor Ligo začal hledat stopy gravitačních vln v roce 2002. Podařilo se je detekovat v roce 2015. Detekce nejstarších gravitačních vln by odhalila naši historii až ke zlomku sekundy po vzniku vesmíru. V 60. letech 20. století objevili vědci temnou hmotu. Ta vytváří ve vesmíru obrovské struktury, které fungují jako jakési gravitační lešení. Nyní se zdá, že temná hmota má pětkrát vyšší hustotu, než veškerá viditelná hmota. Nevyzařuje žádné světlo, proto ji nevidíme. Vědci staví přístroje pro detekci neutrin. Temná hmota by měla vyzařovat neutrina při vzájemných srážkách. Detektor Fermi se snaží odhalit temnou hmotu z oběžné dráhy. Další možností je také to, že temná hmota vůbec neexistuje. V 90. letech 20. století začali vědci měřit rychlost rozpínání vesmíru. Předpokládali, že rychlost rozpínání se bude zmenšovat, ale zjistili pravý opak. Tento fenomén byl v roce 1998 pojmenován temnou energií, která působí proti gravitaci. Teleskop Planck dodal v roce 2009 údaje o přesném složení vesmíru. Temná energie tvoří 68% všeho, co existuje, 27% tvoří temná hmota, a jen 5% je tvořeno nám známou hmotou, nebo detekovatelným světlem. Zdá se, že vesmír bude trvat věčně. Čím více se toho o něm dozvídáme, tím více zjišťujeme, jak moc toho o něm nevíme. Australský dokumentární seriál (2020)