cs
Čestmír: Daniel Pitek (Daniel Pitek. Jak bojovat se změnou klimatu, zemědělci a ohrožená potravinová bezpečnost, proč (ne)protestovat proti Green Dealu)
Protestovat proti Green Dealu je nesmysl, říká soukromý zemědělec Daniel Pitek s tím, že opatření, která jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, jsou důležitá a dobrá. Fakt, že ke klimatickým změnám dojde, nelze ignorovat a pouhou adaptací krajiny je nebudeme sto zvládnout. K tomu abychom byli uhlíkově neutrální by přitom stačilo snížit naši spotřebu o třetinu, jak vypočítal kanadský profesor českého původu Václav Smil, na kterého se Pitek odkazuje. Každopádně to, že budeme hospodařit jinak, jak v lesnictví, tak v zemědělství, je jasné už nyní a úplně jednoduše se může stát, že se tu budou pěstovat pomeranče. Jižní Morava, kdysi jedna z nejúrodnější oblastí České republiky, už je na tom dnes z hlediska výnosů obilí hůř než bramborářská Vysočina. Pitek se přitom netají obavami, že se systém začne rozpadat, což by v konečném důsledku mohlo znamenat, že člověk jako druh nebude schopen přežít. Ohrožená je už například potravinová bezpečnost ve Španělsku, což se může stát i nám, a ne nutně ve vzdálené budoucnosti. Nechce ale strašit a věří, že situace nás donutí se o půdu lépe starat. Přispět by k tomu mohl i zákon o rodinných farmách, který má podpořit životaschopnost venkova a zmírnit koncentraci moci v oboru, která je bezpečnostním rizikem. Jaký způsobem sám žije a proč se zatvrdil, k čemu bude potřeba přistoupit, abychom nežili obklopeni stepí, jsou agrobaroni skutečně problém, nebo proč letos vezme tradice prvomájového polibku pod rozkvetlou třešní za své? I o tom jsme s Danielem Pitkem mluvili.
Více informacíO pořadu
Protestovat proti Green Dealu je nesmysl, říká soukromý zemědělec Daniel Pitek s tím, že opatření, která jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, jsou důležitá a dobrá. Fakt, že ke klimatickým změnám dojde, nelze ignorovat a pouhou adaptací krajiny je nebudeme sto zvládnout. K tomu abychom byli uhlíkově neutrální by přitom stačilo snížit naši spotřebu o třetinu, jak vypočítal kanadský profesor českého původu Václav Smil, na kterého se Pitek odkazuje. Každopádně to, že budeme hospodařit jinak, jak v lesnictví, tak v zemědělství, je jasné už nyní a úplně jednoduše se může stát, že se tu budou pěstovat pomeranče. Jižní Morava, kdysi jedna z nejúrodnější oblastí České republiky, už je na tom dnes z hlediska výnosů obilí hůř než bramborářská Vysočina. Pitek se přitom netají obavami, že se systém začne rozpadat, což by v konečném důsledku mohlo znamenat, že člověk jako druh nebude schopen přežít. Ohrožená je už například potravinová bezpečnost ve Španělsku, což se může stát i nám, a ne nutně ve vzdálené budoucnosti. Nechce ale strašit a věří, že situace nás donutí se o půdu lépe starat. Přispět by k tomu mohl i zákon o rodinných farmách, který má podpořit životaschopnost venkova a zmírnit koncentraci moci v oboru, která je bezpečnostním rizikem. Jaký způsobem sám žije a proč se zatvrdil, k čemu bude potřeba přistoupit, abychom nežili obklopeni stepí, jsou agrobaroni skutečně problém, nebo proč letos vezme tradice prvomájového polibku pod rozkvetlou třešní za své? I o tom jsme s Danielem Pitkem mluvili.