Sissi

Sissi

25.12. 18:50
Duna
100 minut
1955
Rakousko Komedie / Drama / Historický / Romantický

Cesta lásky vede z rodinného sídla k císařskému dvoru. První část klasické rakouské romantické trilogie v hlavní roli s Romy Schneiderovou.Píše se rok 1853 a bezstarostná a rozverná šestnáctiletá dívka, bavorská princezna Alžběta, zvaná Sissi, si užívá dospívání na rodinném sídle, kde je coby oblíbená dcera bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, vychovávána ke svobodomyslnosti a lásce k přírodě i umění. Když matka mladého rakouského císaře Františka Josefa, Žofie Frederika Bavorská, pojme plán na sezdání syna s Alžbětinou starší sestrou Helenou, zvanou Néné, doprovází ji na cestě do rakouského Bad Ischlu právě Sissi. Zatímco Néné se připravuje na ceremoniality seznámení s Františkem, Sissi si užívá místní přírody a rybaření. A shodou okolností se právě při té příležitosti setká s mladým císařem, kterému její krása i osobnost okamžitě učarují. Rakouský producent, scenárista a režisér specializující se na oddychové kostýmní snímky Ernst Marischka pojal plán na filmové ztvárnění mladé lásky populárního císařského páru na základě operety, kterou připravil a s velkým úspěchem před válkou uvedl jeho starší bratr Hubert. Jelikož práva na adaptaci od Huberta již ve třicátých letech odkoupilo americké studio Columbia (výsledkem byl snímek The King Steps Out od Josefa von Sternberga), koupil Ernst práva na dvojdílný román Marie Blank-Eismannové Úděl císařovny Alžběty. Do hlavních rolí obsadil začínající herečku Romy Schneiderovou, dceru dobové hvězdy heimatfilmů Magdy Schneiderové, a mladého představitele romantických partů Karlheinze Böhma. Během uvedení předčil snímek veškerá očekávání a stala se z něj senzace nejen v Rakousku a okolních zemích. Dodnes náleží mezi divácky nejúspěšnější německy mluvené produkce, ale navíc sehrál zásadní roli v utváření mezinárodního obrazu o Rakousku i životě samotné císařovny Alžběty. Mnohé historické nepřesnosti z filmu vstoupily do obecného povědomí chybně jako fakta, která ale na druhou stranu ze Sissi učinila komerční ikonu. Právě z ní, ale i malebných scenérií prezentovaných v tomto filmu žije rakouský turistický ruch až dodnes. Navzdory ohromné divácké popularitě se vůči filmu ohrazovala nejen dobová kritika, ale ve zpětném pohledu i samotné jeho hvězdy. Ačkoli se Sissi pro Romy Schneiderovou stala odrazovým můstkem pro velkolepou mezinárodní kariéru plnou herecky náročných rolí, nikdy se nedokázala zbavit stigmatu, které na ni vrhala role romantické princezny. Karlheinz Böhm se následující roky pokoušel vymanit ze škatulky milovníků v kostýmních filmech, až se mu to povedlo titulní rolí v legendárním psychologickém krváku Šmírák (Peeping Tom). Skandál, který jeho part vyšinutého vraha ve své době vyvolal, úspěšně ukončil nejen jeho kariéru v německých filmech, ale i reputaci doposud uznávaného režiséra Michaela Powella.(Česká televize)

Více informací
Nahrát

Podobné tituly

Muž jménem Ove
Mortdecai: Grandiózní případ

O pořadu

maďarsky
1955
Rakousko Komedie / Drama / Historický / Romantický

Cesta lásky vede z rodinného sídla k císařskému dvoru. První část klasické rakouské romantické trilogie v hlavní roli s Romy Schneiderovou.Píše se rok 1853 a bezstarostná a rozverná šestnáctiletá dívka, bavorská princezna Alžběta, zvaná Sissi, si užívá dospívání na rodinném sídle, kde je coby oblíbená dcera bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, vychovávána ke svobodomyslnosti a lásce k přírodě i umění. Když matka mladého rakouského císaře Františka Josefa, Žofie Frederika Bavorská, pojme plán na sezdání syna s Alžbětinou starší sestrou Helenou, zvanou Néné, doprovází ji na cestě do rakouského Bad Ischlu právě Sissi. Zatímco Néné se připravuje na ceremoniality seznámení s Františkem, Sissi si užívá místní přírody a rybaření. A shodou okolností se právě při té příležitosti setká s mladým císařem, kterému její krása i osobnost okamžitě učarují. Rakouský producent, scenárista a režisér specializující se na oddychové kostýmní snímky Ernst Marischka pojal plán na filmové ztvárnění mladé lásky populárního císařského páru na základě operety, kterou připravil a s velkým úspěchem před válkou uvedl jeho starší bratr Hubert. Jelikož práva na adaptaci od Huberta již ve třicátých letech odkoupilo americké studio Columbia (výsledkem byl snímek The King Steps Out od Josefa von Sternberga), koupil Ernst práva na dvojdílný román Marie Blank-Eismannové Úděl císařovny Alžběty. Do hlavních rolí obsadil začínající herečku Romy Schneiderovou, dceru dobové hvězdy heimatfilmů Magdy Schneiderové, a mladého představitele romantických partů Karlheinze Böhma. Během uvedení předčil snímek veškerá očekávání a stala se z něj senzace nejen v Rakousku a okolních zemích. Dodnes náleží mezi divácky nejúspěšnější německy mluvené produkce, ale navíc sehrál zásadní roli v utváření mezinárodního obrazu o Rakousku i životě samotné císařovny Alžběty. Mnohé historické nepřesnosti z filmu vstoupily do obecného povědomí chybně jako fakta, která ale na druhou stranu ze Sissi učinila komerční ikonu. Právě z ní, ale i malebných scenérií prezentovaných v tomto filmu žije rakouský turistický ruch až dodnes. Navzdory ohromné divácké popularitě se vůči filmu ohrazovala nejen dobová kritika, ale ve zpětném pohledu i samotné jeho hvězdy. Ačkoli se Sissi pro Romy Schneiderovou stala odrazovým můstkem pro velkolepou mezinárodní kariéru plnou herecky náročných rolí, nikdy se nedokázala zbavit stigmatu, které na ni vrhala role romantické princezny. Karlheinz Böhm se následující roky pokoušel vymanit ze škatulky milovníků v kostýmních filmech, až se mu to povedlo titulní rolí v legendárním psychologickém krváku Šmírák (Peeping Tom). Skandál, který jeho part vyšinutého vraha ve své době vyvolal, úspěšně ukončil nejen jeho kariéru v německých filmech, ale i reputaci doposud uznávaného režiséra Michaela Powella.(Česká televize)

Tvůrci

Ernst Marischka, Anton Profes, Ernst Marischka

Hrají

Fritz Muliar, Richard Eybner, Ulrich Bettac, Otto Tressler, Romy Schneider, Peter Weck, Vilma Degischer, Karlheinz Böhm, Magda Schneider, Josef Meinrad, Uta Franz, Gustav Knuth, Otto Treßler, Franz Böheim, Erich Nikowitz, Egon von Jordan, Karl Fochler, Hilde Wagener