cs
Život jedné želvy
Ve Francii v zelených kopcích Provence žije želva zelenavá. Jedná se o jediný druh divoce žijící suchozemské želvy ve Francii. Kvůli nízké populaci je chráněna jako národní poklad. Alais žije už 82 let, je nejstarší želvou v Provence a zde je její mimořádný příběh. Alais se narodila v září 1939 na zelené louce. Píše se rok 1944 a Alais je pět let, kopce Provence jsou využívány lidmi a domácími zvířaty, a tak jí hrozí nebezpečí, protože její krunýř je stále měkký a pružný. Počet želv, které dosáhnou dospělosti kolem desátého roku, je velmi nízký. Alais se dostává do lesa, kde je mnoho predátorů jako divoká prasata nebo lišky. Po několika měsících putování objeví Alais ideální místo pro svůj život – kopec porostlý korkovými duby, mezi kterými rostou keříky a ostrůvky trávy. Místo je skalnaté, a tak lidmi nevyužívané. 1969 Alais je 30 let, je krásnou a dospělou samičkou. Na jaře je na jejím území jemná tráva a květy, a tak má potravy dostatek. Želvy zelenavé jsou samotáři. Alais navštěvuje dvakrát až třikrát ročně samec. Samci jsou mnohem menší než samice, mají svá území a střídavě navštěvují samice. Po pěti dnech a devíti páření odchází. Sperma si želva zelenavá ukládá na několik měsíců a oplodní všechna vajíčka. Když je čas, tak Alais najde na svém území klidné místo a vyhrabe díru, do které naklade tři vajíčka. Alais najde žena se psem a želvu si odnese, za dva dny ji vypustí zpět do přírody, ale 30 kilometrů od místa, kde žila. Roku 1990 je Alais 50 let, zabydlela se na svém území. Nedopalek cigarety vyhozený z auta zapálí křoví a kvůli větru vznikne požár, hasiči kvůli terénu hasí jen ze vzduchu a chrání lidská obydlí. Rostliny a zvířata postihne velká tragédie. Oheň pohlcuje suchý porost a požár k Alaisinu území může dorazit za několik hodin. Lišky a divočáci instinktivně prchají před hlukem. Alais se ukryje mezi kameny a požár se k ní díky větru nedostane. Všichni, kdo se ukryli v porostu, tak uhořeli. Po požáru je všechna zeleň vypálena, všechno je černé, i třetina Alaisina území. Alais prochází sever svého území přes silnici, kde ji najdou dva muži a odvezou ji. Muž ji dá do venkovního výběhu na zahradě k dalším pěti želvám. Alais se celé dny snaží překonat plot. Díky její vytrvalosti se jí podaří po deseti dnech uniknout. Usadí se na novém území několik kilometrů od místa, kde žije až dodnes – do svých 82 let. Alais: Tortue sauvage de Provence.
Více informacíO pořadu
Ve Francii v zelených kopcích Provence žije želva zelenavá. Jedná se o jediný druh divoce žijící suchozemské želvy ve Francii. Kvůli nízké populaci je chráněna jako národní poklad. Alais žije už 82 let, je nejstarší želvou v Provence a zde je její mimořádný příběh. Alais se narodila v září 1939 na zelené louce. Píše se rok 1944 a Alais je pět let, kopce Provence jsou využívány lidmi a domácími zvířaty, a tak jí hrozí nebezpečí, protože její krunýř je stále měkký a pružný. Počet želv, které dosáhnou dospělosti kolem desátého roku, je velmi nízký. Alais se dostává do lesa, kde je mnoho predátorů jako divoká prasata nebo lišky. Po několika měsících putování objeví Alais ideální místo pro svůj život – kopec porostlý korkovými duby, mezi kterými rostou keříky a ostrůvky trávy. Místo je skalnaté, a tak lidmi nevyužívané. 1969 Alais je 30 let, je krásnou a dospělou samičkou. Na jaře je na jejím území jemná tráva a květy, a tak má potravy dostatek. Želvy zelenavé jsou samotáři. Alais navštěvuje dvakrát až třikrát ročně samec. Samci jsou mnohem menší než samice, mají svá území a střídavě navštěvují samice. Po pěti dnech a devíti páření odchází. Sperma si želva zelenavá ukládá na několik měsíců a oplodní všechna vajíčka. Když je čas, tak Alais najde na svém území klidné místo a vyhrabe díru, do které naklade tři vajíčka. Alais najde žena se psem a želvu si odnese, za dva dny ji vypustí zpět do přírody, ale 30 kilometrů od místa, kde žila. Roku 1990 je Alais 50 let, zabydlela se na svém území. Nedopalek cigarety vyhozený z auta zapálí křoví a kvůli větru vznikne požár, hasiči kvůli terénu hasí jen ze vzduchu a chrání lidská obydlí. Rostliny a zvířata postihne velká tragédie. Oheň pohlcuje suchý porost a požár k Alaisinu území může dorazit za několik hodin. Lišky a divočáci instinktivně prchají před hlukem. Alais se ukryje mezi kameny a požár se k ní díky větru nedostane. Všichni, kdo se ukryli v porostu, tak uhořeli. Po požáru je všechna zeleň vypálena, všechno je černé, i třetina Alaisina území. Alais prochází sever svého území přes silnici, kde ji najdou dva muži a odvezou ji. Muž ji dá do venkovního výběhu na zahradě k dalším pěti želvám. Alais se celé dny snaží překonat plot. Díky její vytrvalosti se jí podaří po deseti dnech uniknout. Usadí se na novém území několik kilometrů od místa, kde žije až dodnes – do svých 82 let. Alais: Tortue sauvage de Provence.