Janžurka
V dokumentárním portrétu je Iva Janžurová – ikona českého filmu, televize a divadla – nazírána citlivým pohledem své dcery, dokumentaristky Theodory Remundové. Tento nejbližší možný vztah umožňuje režisérce pohybovat se v její bezprostřední blízkosti. Tímto pohledem odkrýváme nejen obdivuhodnou profesní aktivitu Ivy Janžurové v současnosti, ale i její minulou kariéru a osobní život v dobových souvislostech. Observační styl se přirozeně prolíná s inscenovanými scénami, ve kterých hravě ožívají fotografie z Ivina dětství i podstatné momenty jejího života. Míjíme důležitá místa a lidi, vnořujeme se do soukromé korespondence, ale i do děl, ve kterých hrála. Osobní linka lásky milenecké, partnerské i mateřské se odhaluje jako živná půda pro vášeň k herecké profesi, protíná se s promyšlenou důsledností v uvažování o hereckých postupech. Podstatným prvkem je “obyčejnost”, kterou si Iva Janžurová vzdor výsostnému postavení zachovala, její přirozená lidovost a blízkost divákovi, ambice vydat ze sebe maximum v nejzapadlejším regionu České a Slovenské republiky, stejně jako na prknech Národního divadla. Sledujeme ženu, ke které se vztahuje velká část česko-slovenské veřejnosti, a to skrze filmové, televizní a divadelní příběhy a postavy, které v nich ztělesňovala a ztělesňuje. (CinemArt)
Więcej informacjiPodobne audycje
O audycji
V dokumentárním portrétu je Iva Janžurová – ikona českého filmu, televize a divadla – nazírána citlivým pohledem své dcery, dokumentaristky Theodory Remundové. Tento nejbližší možný vztah umožňuje režisérce pohybovat se v její bezprostřední blízkosti. Tímto pohledem odkrýváme nejen obdivuhodnou profesní aktivitu Ivy Janžurové v současnosti, ale i její minulou kariéru a osobní život v dobových souvislostech. Observační styl se přirozeně prolíná s inscenovanými scénami, ve kterých hravě ožívají fotografie z Ivina dětství i podstatné momenty jejího života. Míjíme důležitá místa a lidi, vnořujeme se do soukromé korespondence, ale i do děl, ve kterých hrála. Osobní linka lásky milenecké, partnerské i mateřské se odhaluje jako živná půda pro vášeň k herecké profesi, protíná se s promyšlenou důsledností v uvažování o hereckých postupech. Podstatným prvkem je “obyčejnost”, kterou si Iva Janžurová vzdor výsostnému postavení zachovala, její přirozená lidovost a blízkost divákovi, ambice vydat ze sebe maximum v nejzapadlejším regionu České a Slovenské republiky, stejně jako na prknech Národního divadla. Sledujeme ženu, ke které se vztahuje velká část česko-slovenské veřejnosti, a to skrze filmové, televizní a divadelní příběhy a postavy, které v nich ztělesňovala a ztělesňuje.
(CinemArt)