cs
Film na přání: Hostinec „U kamenného stolu“, Stopy na Sitne, Svědek umírajícího času
Životopisné drama (1990). Hostinec „U kamenného stolu“ (ST) Úsměvné příhody hostů idylického lázeňského městečka Džbery pod Skalou, natočené na motivy humoristického románu Karla Poláčka. Pan hostinský truchlí, protože manželka ho opustila kvůli druhořadému herci. Vedení podniku se proto musejí ujmout jeho dva synovci, kteří spolu právě nemluví. Každý týden bude jeden z nich vedoucí a ten druhý podřízený. Je zřejmé, že s hostincem to půjde z kopce... Do lázeňského městečka Džbery pod Skalou přijíždějí na letní prázdniny nejen tradiční hosté jako pan rada Dyndera s energickou manželkou a dvěma pohlednými dcerami Alenou a Věrou, kteří se jako vždy ubytují ve vyhlášeném hostinci U kamenného stolu, ale také mladí inženýři Tomáš a Spytihněv, synovci záletné paní hostinské Boženy Tatrmužové, která utekla manželovi se světáckým kočovným hercem Benem Mertensem. Zničený Šimon Tatrmuž se zamkne v pokoji a odmítá ho opustit. Zdá se, že letošní sezóna se v hostinci příliš nevydaří a nespokojení hosti odejdou jinam. Situace sice využijí Tomáš a Spytihněv, kteří se ujmou správy hostince, aby si získali pozornost dvou hezkých dcer pana rady. Nemohou se dohodnout, kdo bude komu nadřízeným, a tak se střídají ve funkcích šéfa a vrchního číšníka. Mnohem horší je, že spolu už dlouhá léta nemluví, protože se kdysi pohádali a neustále spolu vedou tichý boj. Není divu, že hostinec příliš neprosperuje. Když už se zdá, že hůř být nemůže, rozhodnou se Dynderovi zakročit. Zatímco pan rada se pokouší zahnat smutek pana hostinského, paní radová se vypraví za paní hostinskou, aby ji přesvědčila k návratu. * Stopy na Sitne Dobrodružný příběh z bojů slovenských partyzánů za druhé světové války. Příběhy lidí, kteří připravovali cestu Slovenskému národnímu povstání. Slovenští partyzáni, statečně bojující s nacistickou přesilou, by nikdy v takovém rozsahu neuspěli, kdyby je nepodporovali vesničané. Právě ti navzdory hrozícím represím pečují o zraněné, schovávají je a chovají se uvědoměle. Námět byl napsán podle vzpomínek příslušníků partyzánské skupiny Sitno, která na Slovensku statečně bojovala s nacistickou převahou. Základem příběhu jsou skutečné události - od úniku ilegálního pracovníka z vlakové eskorty přes skrývání se v šachtách a na lazech, až po vytvoření hrdinné skupiny pro boj s fašisty. Právě její členové jsou v závěru vystaveni krutému mučení, a nakonec nuceni stáhnout se hluboko do hor. * Svědek umírajícího času Historická freska o osudech význačné osobnosti spjaté s českými dějinami. Slovenský lékař, politik a filozof Ján Jesenský zvaný Jessenius působí v Praze na dvoře císaře Rudolfa II., stává se rektorem Karlovy univerzity, se svými žáky významně posunuje dobové lékařské znalosti, angažuje se v boji českých stavů a po bitvě na Bílé hoře hyne rukou kata. Původní slovenský pětidílný seriál scénáristy Vladimíra Körnera natočil režisér Miloslav Luther v roce 1983 pod názvem "Lekár umierajúceho času". Po sedmi letech byl materiál znovu zpracován, upraven do podoby celovečerního filmu s českými dialogy a pozměněným názvem "Svědek umírajícího času". Do kin byl uveden v únoru 1991. V hlavní roli rozsáhlé historické fresky exceluje Petr Čepek. V rámci kvalitního hereckého obsazení zaujme i Rudolf Hrušínský v roli císaře Rudolfa II.
Více informacíPodobné tituly
O pořadu
Životopisné drama (1990). Hostinec „U kamenného stolu“ (ST) Úsměvné příhody hostů idylického lázeňského městečka Džbery pod Skalou, natočené na motivy humoristického románu Karla Poláčka. Pan hostinský truchlí, protože manželka ho opustila kvůli druhořadému herci. Vedení podniku se proto musejí ujmout jeho dva synovci, kteří spolu právě nemluví. Každý týden bude jeden z nich vedoucí a ten druhý podřízený. Je zřejmé, že s hostincem to půjde z kopce... Do lázeňského městečka Džbery pod Skalou přijíždějí na letní prázdniny nejen tradiční hosté jako pan rada Dyndera s energickou manželkou a dvěma pohlednými dcerami Alenou a Věrou, kteří se jako vždy ubytují ve vyhlášeném hostinci U kamenného stolu, ale také mladí inženýři Tomáš a Spytihněv, synovci záletné paní hostinské Boženy Tatrmužové, která utekla manželovi se světáckým kočovným hercem Benem Mertensem. Zničený Šimon Tatrmuž se zamkne v pokoji a odmítá ho opustit. Zdá se, že letošní sezóna se v hostinci příliš nevydaří a nespokojení hosti odejdou jinam. Situace sice využijí Tomáš a Spytihněv, kteří se ujmou správy hostince, aby si získali pozornost dvou hezkých dcer pana rady. Nemohou se dohodnout, kdo bude komu nadřízeným, a tak se střídají ve funkcích šéfa a vrchního číšníka. Mnohem horší je, že spolu už dlouhá léta nemluví, protože se kdysi pohádali a neustále spolu vedou tichý boj. Není divu, že hostinec příliš neprosperuje. Když už se zdá, že hůř být nemůže, rozhodnou se Dynderovi zakročit. Zatímco pan rada se pokouší zahnat smutek pana hostinského, paní radová se vypraví za paní hostinskou, aby ji přesvědčila k návratu. * Stopy na Sitne Dobrodružný příběh z bojů slovenských partyzánů za druhé světové války. Příběhy lidí, kteří připravovali cestu Slovenskému národnímu povstání. Slovenští partyzáni, statečně bojující s nacistickou přesilou, by nikdy v takovém rozsahu neuspěli, kdyby je nepodporovali vesničané. Právě ti navzdory hrozícím represím pečují o zraněné, schovávají je a chovají se uvědoměle. Námět byl napsán podle vzpomínek příslušníků partyzánské skupiny Sitno, která na Slovensku statečně bojovala s nacistickou převahou. Základem příběhu jsou skutečné události - od úniku ilegálního pracovníka z vlakové eskorty přes skrývání se v šachtách a na lazech, až po vytvoření hrdinné skupiny pro boj s fašisty. Právě její členové jsou v závěru vystaveni krutému mučení, a nakonec nuceni stáhnout se hluboko do hor. * Svědek umírajícího času Historická freska o osudech význačné osobnosti spjaté s českými dějinami. Slovenský lékař, politik a filozof Ján Jesenský zvaný Jessenius působí v Praze na dvoře císaře Rudolfa II., stává se rektorem Karlovy univerzity, se svými žáky významně posunuje dobové lékařské znalosti, angažuje se v boji českých stavů a po bitvě na Bílé hoře hyne rukou kata. Původní slovenský pětidílný seriál scénáristy Vladimíra Körnera natočil režisér Miloslav Luther v roce 1983 pod názvem "Lekár umierajúceho času". Po sedmi letech byl materiál znovu zpracován, upraven do podoby celovečerního filmu s českými dialogy a pozměněným názvem "Svědek umírajícího času". Do kin byl uveden v únoru 1991. V hlavní roli rozsáhlé historické fresky exceluje Petr Čepek. V rámci kvalitního hereckého obsazení zaujme i Rudolf Hrušínský v roli císaře Rudolfa II.